O projektu

O Atlasu umění

Atlas umění je interaktivní katalog 1 145 děl výtvarného umění od pravěku po současnost se 660 autory a 48 výukovými větvemi; reprodukce pocházejí z open-access sbírek (Art Institute of Chicago, The Metropolitan Museum of Art, Rijksmuseum, Národní galerie Praha).

Co Atlas umění je

Atlas umění je interaktivní katalog výtvarného umění v češtině. Atlas umění obsahuje 1 145 děl od 660 autorů, od nejstarších známých stop (67 800 př. n. l.) po rok 2022. Katalog vede plošná obrazová média: malby, kresby, grafiky, fotografie, mozaiky, nástěnné, jeskynní a skalní malby, graffiti a vitráže. Volně stojící sochy, nádoby, nábytek a architektura do katalogu nevstupují.

Každé dílo v Atlasu umění má český název, původní název, autora, dataci, techniku, místo vzniku nebo kulturu, sbírku, zařazení do výukové větve, údaj o právech k reprodukci a odkaz na záznam instituce. 1 067 děl má reprodukci přímo v atlasu, 78 děl zůstává v katalogu jako zdrojová karta bez obrazu s odkazem na instituci.

Atlas umění nabízí několik pohledů na týž katalog: síť směrů a vlivů, časovou osu, 3D průlet, mapu míst, katalog s filtry a prezentační režim pro výuku. Interaktivní aplikace vyžaduje JavaScript. Vedle ní má každé dílo, každý autor a každá výuková větev vlastní statickou stránku: Díla, Autoři, Směry.

Díla jsou roztříděná do 48 výukových větví v chronologickém pořadí. Zařazení je uložené u každého díla spolu s údajem, na čem stojí:

Základ zařazení do větveDěl
kurátorské rozhodnutí o konkrétním díle nebo autorovi841
podle údaje o směru, stylu nebo kultuře ve zdrojových metadatech279
odhad jen podle datace; zdroj směr neuvádí a aplikace to u díla říká25

Datace sama nikdy nezakládá stylovou větev. Dílo bez doloženého směru dostane jen dobový okruh a atlas to u něj říká.

Kdo Atlas umění dělá

Atlas umění dělá , neprogramátor, který staví software. Martin Richter učí AI v komunikaci na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, vede workshopy o AI gramotnosti pro školy i organizace a je spoluzakladatel spolku Aignos a PoznaTechu. Vedle toho staví nástroje, které mu chybí, a atlas je jeden z nich.

Atlas umění je projekt jednoho člověka. Není oficiálním výstupem žádné z institucí, jejichž reprodukce používá. Kontakt: myrichtermail@gmail.com, web mr-martinrichter.cz.

Podobný atlas na míru (pro školu, muzeum, festival nebo vlastní téma) staví Martin Richter v PoznaTechu, kde vznikají weby, hry a vzdělávací nástroje a kde se organizace učí pracovat s AI.

Jak Atlas umění vznikl

Atlas umění vznikl v roce 2026. Nápad se zrodil na workshopu v ZUŠ Velešín: ředitelka školy navedla Martina Richtera k vytvoření galerie uměleckých stylů pro výuku. Z galerie stylů se stal atlas. Kód i velká část katalogu vznikly s pomocí AI (vibe coding) a Martin Richter je kurátorsky procházel.

Katalog Atlasu umění rostl po vrstvách: dnešní verze skládá 12 dílčích katalogů do jednoho souboru. Začal jádrem ověřených děl z jedné instituce a postupně přibíraly další sbírky, české kanonické obrazy, antika, pravěk a mimoevropské tradice. Atlas umění je živý projekt; katalog se dál doplňuje a opravuje. Poslední aktualizace dat proběhla 3. 9. 2026.

Odkud pocházejí data a reprodukce

Reprodukce v Atlasu umění pocházejí z open-access sbírek a z Wikimedia Commons. Hlavní zdroje podle počtu děl v katalogu:

InstituceDěl v kataloguPodmínky použití
Art Institute of Chicago632open access
The Metropolitan Museum of Art84open access
Rijksmuseum49
Národní galerie Praha29
The Museum of Modern Art, New York25
National Gallery of Art, Washington15open access
National Gallery, London12
Moravská galerie v Brně11

738 reprodukcí přichází přímo z obrazových služeb institucí (IIIF nebo open-access API Art Institute of Chicago, The Met a Rijksmusea). Dalších 324 souborů pochází z Wikimedia Commons, kam je nahrály instituce nebo dobrovolníci; u každého souboru je zaznamenaná licence a odkaz na zdrojovou stránku. Reprodukce bez doložené licence Atlas umění nezobrazuje; u 4 podmíněných zdrojů uvádí omezení přímo u díla.

Profily autorů v Atlasu umění pocházejí z Wikidata. 502 z 572 autorů má ověřený profil s daty narození a úmrtí, národností, činností, směry a odkazem na Wikipedii. Shoda se přijímá jen při přesném jménu nebo doloženém aliasu a při popisu, který autora spojuje s výtvarným uměním. Ostatní autoři mají jen údaje z katalogových záznamů institucí.

České názvy děl jsou u 844 děl pracovní překlad Atlasu umění, ne oficiální český titul instituce. Původní název je u každého díla uvedený v poli title_original a na stránce díla.

Jaké licence mají reprodukce a data

Licence reprodukce je v Atlasu umění uvedená u každého díla: v aplikaci, na stránce díla i v datech (pole image_rights_code, license_code a license_url). Přehled podle typu práv:

Práva k reprodukciDěl
Otevřená reprodukce / public domain
Oficiální záznam označuje obraz jako Public Domain/Open Access; stáhnout z oficiálního záznamu nebo API a zachovat zdrojová metadata.
1 031
Autorsky chráněno, pouze odkaz na zdroj
Konkrétní dílo je katalogizované, ale reprodukce bez další licence není součástí dat; aplikace nabízí pouze zdrojový odkaz.
58
Creative Commons, s uvedením autora a zachováním licence
Použití s atribucí a zachováním stejné licence.
26
Licence reprodukce vyžaduje kontrolu, pouze odkaz
Dílo může být volné stářím, ale licence fotografie není bezpečně potvrzena; odkaz nebo ruční kontrola konkrétního obrazu.
20
Creative Commons, s uvedením autora
Použití s uvedením autora, zdroje a konkrétní licence.
6
Podmíněně CC BY-NC; ověřte konkrétní soubor
Pouze nekomerčně a s atribucí fotografovi. Licence pokrývá jen fotografii — u díla v autorské ochraně nepřevádí práva k podkladovému obrazu a ta je nutné vypořádat zvlášť.
2
Public Domain Mark zdroje; ověřte práva k podkladovému dílu
Zdroj označuje fotografii Public Domain Mark, ale status podkladového moderního díla vyžaduje před publikací samostatnou kontrolu.
1
Podmíněně CC BY-NC-SA; ověřte konkrétní soubor
Pouze nekomerčně, s atribucí a ShareAlike; u fotografie moderního díla je nutné zvlášť ověřit práva k podkladovému dílu.
1

Pravidlo katalogu je jednoduché. Přímou reprodukci dostane jen dílo s ověřeným souborem open access, public domain, CC0, CC BY nebo CC BY-SA. Podmíněné zdroje mají svá omezení vypsaná přímo u položky. Dílo bez bezpečně znovupoužitelné reprodukce zůstává v katalogu jako zdrojová karta bez obrazu a vede na záznam instituce.

Atlas umění nezobrazuje reprodukce děl v autorské ochraně ani soubory s nedoloženou licencí fotografie; 78 takových děl má v katalogu jen odkaz na zdroj. Reprodukce se řídí licencí uvedenou u díla, ne pravidly katalogu; při dalším použití reprodukce uveďte instituci a licenci tak, jak jsou u díla zapsané.

Metadata katalogu (české názvy, datace, zařazení do větví, poznámky, odkazy) jsou otevřená data. Použijte je volně a uveďte zdroj „Atlas umění, Martin Richter“ s odkazem na https://atlasumeni.cz/.

Jak Atlas umění citovat

Atlas umění je sekundární zdroj. V odborném textu citujte původní záznam instituce, na který stránka díla odkazuje, a Atlas umění uveďte jako místo, kde jste dílo našli. Každá stránka má trvalou adresu bez přípony .html; adresa díla obsahuje identifikátor záznamu (například aic-14598), pod kterým dílo najdete i v datech.

Citace celého atlasu podle ČSN ISO 690:

RICHTER, Martin. Atlas umění [online]. 2026 [cit. RRRR-MM-DD]. Dostupné z: https://atlasumeni.cz/

Citace stránky díla:

RICHTER, Martin. Pláž v Sainte-Adresse (Claude Monet, 1867). In: Atlas umění [online]. 2026 [cit. RRRR-MM-DD]. Dostupné z: https://atlasumeni.cz/dilo/plaz-v-sainte-adresse-aic-14598/

Datum v hranaté závorce nahraďte dnem, kdy jste stránku navštívili. Data katalogu citujte jako dataset s datem aktualizace 3. 9. 2026.

Jak jsou data dostupná

Data Atlasu umění jsou veřejná a čtou se bez přihlášení. Generují se při každém nasazení webu ze stejného katalogu jako aplikace a statické stránky.

Klíčová pole záznamu díla: id, title_cs, title_original, creator, date_display, date_start, date_end, medium, place_or_culture, institution, identifier, record_url, image_url, image_rights_code, license_code, license_url, source_credit, teaching_branch_id, teaching_branch_name a teaching_classification_kind.

Příklad záznamu (zkrácený):

{
  "id": "aic-14598",
  "title_cs": "Pláž v Sainte-Adresse",
  "title_original": "The Beach at Sainte-Adresse",
  "creator": "Claude Monet",
  "date_start": 1867,
  "date_end": 1867,
  "medium": "olej na plátně",
  "place_or_culture": "Francie",
  "institution": "Art Institute of Chicago",
  "teaching_branch_id": "impressionism",
  "image_rights_code": "OA_PD",
  "license_code": "CC0-1.0",
  "record_url": "https://www.artic.edu/artworks/14598"
}

Jak nahlásit chybu

Chybu v Atlasu umění nahlaste e-mailem na myrichtermail@gmail.com. Uveďte adresu stránky nebo identifikátor díla a co nesedí: překlad názvu, datace, autor, zařazení do větve, licence nebo odkaz. Každé takové hlášení atlas zpřesňuje.

Některá kanonická díla v Atlasu umění chybí, protože k nim neexistuje otevřená reprodukce; jiná zastupuje příbuzné dílo téhož autora nebo okruhu. Pokud víte, kde takové dílo sehnat ve volné licenci, napište také.

Doložka: Atlas umění vznikl s pomocí AI

Atlas umění je vibe-coded projekt. Kód aplikace i velkou část katalogu stavěl Martin Richter s pomocí AI a poté kurátorsky procházel. Zdroje jsou ověřené open-access sbírky a Wikidata, u každého díla je odkaz na původní záznam instituce a u zařazení do směru je uvedeno, na čem stojí.

Přesto se chyba může vloudit. Nejpravděpodobnější místa: český překlad názvu (u 844 děl jde o pracovní překlad atlasu), datace převzatá ze zdroje, zařazení do výukové větve (u 25 děl stojí jen na dataci) a spárování autora s profilem na Wikidata.

Berte Atlas umění jako mapu k dalšímu bádání, ne jako poslední slovo. Údaje ověřujte v odkazovaném záznamu instituce, který je u každého díla. Chyby prosím hlaste; opravy se propisují do katalogu a při dalším nasazení do všech stránek i dat.